Kniha Velké západní pustiny (大荒西經 Dàhuāng xījīng) je šestnáctou knihou Knihy hor a moří a třetí z «Knih Velké pustiny» (大荒經). Je jednou z nejbohatších na mýty: nacházíme v ní vnitřnosti Nüwy proměněné v bohy, Changxi koupající dvanáct měsíců, oddělení Nebe a Země Zhongem a Lim, deset čarodějů hory Duchů, Královnu Matku Západu na Kunlunu a vzestup Qiho z dynastie Xia, jenž přinesl nebeskou hudbu. Čínský text je uveden s přepisem pinyin, po němž následují český překlad a poznámky.
大荒西經 — Velká západní pustina
西北海之外,大荒之隅,有山而不合,名曰不周負子。有兩黃獸守之。有水曰寒暑之水,水西有濕山,水東有幕山。有禹攻共工國山。
Za severozápadním mořem, v koutě Velké pustiny, se tyčí hora, která se neuzavírá, zvaná Buzhou-Fuzi (不周負子). Střeží ji dvě žlutá zvířata. Je tu řeka zvaná Vody Chladu-a-Žáru (寒暑之水); na západ od řeky je hora Shi (濕山), na východ hora Mu (幕山). Je tu hora země, na niž zaútočil Yu, hora Gonggongova (禹攻共工國山).
有國名曰淑士,顓頊之子。
Je tu země zvaná Shushi (淑士), (obývaná) synem Zhuanxua.
有神十人,名曰女媧之腸,化為神,處栗廣之野。橫道而處。
Je tu deset božských bytostí, zvaných Vnitřnosti Nüwy (女媧之腸): proměněny v bohy přebývají na pláni Liguang (栗廣之野), stojíce napříč cesty.
有人名曰石夷,來風曰韋,處西北隅以司日月之長短。
Je tu postava zvaná Shiyi (石夷); vítr, jenž přichází, se zove Wei (韋). Stojí v severozápadním koutě, aby řídil dlouhý či krátký (běh) slunce a měsíce.
有五彩之鳥,有冠,名曰狂鳥。
Je tu pětibarevný pták s chocholkou, zvaný pták Kuang (狂鳥).
有大澤之長山。有白民之國。
Je tu Dlouhá hora Velké bažiny (大澤之長山). Je tu země Bílých-lidí (白民之國).
西北海之外,赤水之東,有長脛之國。
Za severozápadním mořem, na východ od Rudé Vody, leží země Dlouhonohých (長脛之國).
有西周之國,姬姓,食穀。有人方耕,名曰叔均。帝俊生后稷,稷降以百穀。稷之弟曰台蠒,生叔均。叔均是代其父及稷播百穀,始作耕。有赤國妻氏。有雙山。
Je tu země Západních Zhou (西周之國), z rodu Ji (姬), kteří jedí obilí. Je tu muž, jenž oře, zvaný Shujun (叔均). Císař Jun zplodil Houji (后稷), jenž sestoupil (na zem) se sty obilím. Mladší bratr Ji se zval Taixi (台蠒), jenž zplodil Shujuna. Shujun, namísto svého otce a Houji, zasel sto obilí a vynalezl orbu. Je tu rod manželky Rudé země (赤國妻氏). Je tu hora Shuang (雙山).
西海之外,大荒之中,有方山者,上有青樹,名曰柜格之松,日月所出入也。
Za Západním mořem, v srdci Velké pustiny, se tyčí Čtvercová hora (方山); na jejím vrcholu roste zelený strom zvaný borovice Juge (柜格之松): tam vychází a zachází slunce a měsíc.
西北海之外,赤水之西,有先民之國,食穀,使四鳥。
Za severozápadním mořem, na západ od Rudé Vody, leží země Prvních-lidí (先民之國); jedí tam obilí a slouží jim čtyři zvířata.
有北狄之國。黃帝之孫曰始均,始均生北狄。
Je tu země Severních Di (北狄之國). Vnuk Žlutého císaře, zvaný Shijun (始均), zplodil Severní Di.
有芒山。有桂山。有榣山。其上有人,號曰太子長琴。顓頊生老童,老童生祝融,祝融生太子長琴,是處搖山,始作樂風。
Je tu hora Mang (芒山). Je tu hora Gui (桂山). Je tu hora Yao (榣山). Na jejím vrcholu žije muž zvaný princ Changqin (太子長琴). Zhuanxu zplodil Laotonga (老童), Laotong zplodil Zhuronga (祝融), Zhurong zplodil prince Changqina, jenž přebývá na hoře Yao: byl prvním, kdo vytvořil hudební nápěvy.
有五彩鳥三名:一曰皇鳥,一曰鸞鳥,一曰鳳鳥。
Pro pětibarevné ptáky jsou tři jména: jeden je pták Huang (皇鳥), jeden pták luan (鸞鳥), jeden pták fénix (鳳鳥).
有蟲狀如菟,胸以後者裸不見,青如猨狀。
Je tu hmyz podobný zajíci (菟); od hrudi je zadní část nahá a neviditelná, zelená jako opice.
大荒之中,有山名曰豐沮玉門,日月所入。
V srdci Velké pustiny se tyčí hora zvaná Fengju-Yumen (豐沮玉門), kde vchází slunce a měsíc.
有靈山,巫咸、巫即、巫肦、巫彭、巫姑、巫真、巫禮、巫抵、巫謝、巫羅十巫,從此升降,百藥爰在。
Je tu hora Duchů (靈山): Wuxian (巫咸), Wuji (巫即), Wuban (巫肦), Wupeng (巫彭), Wugu (巫姑), Wuzhen (巫真), Wuli (巫禮), Wudi (巫抵), Wuxie (巫謝) a Wuluo (巫羅) — deset čarodějů — tam vystupují a sestupují (mezi nebem a zemí); tam se nachází sto léků.
西有王母之山、壑山、海山。有沃之國,沃民是處。沃之野,鳳鳥之卵是食,甘露是飲。凡其所欲,其味盡存。爰有甘華、甘柤、白柳、視肉、三騅、琁瑰、瑤碧、白木、琅玕、白丹、青丹,多銀鐵。鸞鳥自歌,鳳鳥自舞,爰有百獸,相群是處,是謂沃之野。
Na západě leží hora Královny Matky (王母之山), hora He (壑山) a hora Moře (海山). Je tu Úrodná země (沃之國), kde přebývá lid Wo (沃民). Na Úrodné pláni (沃之野) se živí vejci fénixe a pijí sladkou rosu; cokoli si přeje, nalézá tam celou jeho chuť. Nacházejí se tam «sladko-kvetoucí» (甘華), sladká jujuba (甘柤), bílá vrba (白柳), Shirou (視肉), Sanzhui (三騅), nefrity Xuangui (琁瑰), Yaobi (瑤碧), bílý strom (白木), Langgan (琅玕), bílá rumělka (白丹), zelená rumělka (青丹), a stříbro a železo v hojnosti. Pták luan zpívá sám od sebe, fénix tančí sám od sebe; sto druhů zvířat tam žije pospolu ve stádech: to se nazývá Úrodnou plání.
有三青鳥,赤首黑目,一名曰大鵹,一名少鵹,一名曰青鳥。
Jsou tu tři modří ptáci, s rudými hlavami a černýma očima: jeden se zove Dali (大鵹), jeden Shaoli (少鵹), jeden modrý pták (青鳥).
有軒轅之臺,射者不敢西嚮射,畏軒轅之臺。
Je tu terasa Xuanyuanova (軒轅之臺); lučištník se neodvažuje střílet k západu ze strachu z terasy Xuanyuanovy.
大荒之中,有龍山,日月所入。有三澤水,名曰三淖,昆吾之所食也。
V srdci Velké pustiny se tyčí hora Draka (龍山), kde vchází slunce a měsíc. Jsou tu tři bažinné vodní plochy zvané Tři jezera (三淖): tam se živil Kunwu (昆吾).
有人衣青,以袂蔽面,名曰女丑之尸。
Je tu postava oděná v zeleném, jež si zakrývá tvář rukávem, zvaná mrtvola Nüchou (女丑之尸).
有女子之國。
Je tu země Žen (女子之國).
有桃山。有䖟山。有桂山。有于土山。
Je tu hora Tao (桃山). Je tu hora Meng (䖟山). Je tu hora Gui (桂山). Je tu hora Yutu (于土山).
有丈夫之國。
Je tu země Mužů (丈夫之國).
有弇州之山,五彩之鳥仰天,名曰鳴鳥。爰有百樂歌儛之風。
Je tu hora Yanzhou (弇州之山); pětibarevný pták zvedá hlavu k nebi, zvaný Zpěvný pták (鳴鳥). Jsou tam nápěvy sta hudeb, zpěvů a tanců.
有軒轅之國。江山之南棲為吉,不壽者乃八百歲。
Je tu země Xuanyuan (軒轅之國). Usadit se na jih od hor Řeky je tam příznivé; ti, kdo umírají mladí, žijí ještě osm set let.
西海陼中,有神人面鳥身,珥兩青蛇,踐兩赤蛇,名曰弇茲。
Mezi ostrůvky Západního moře přebývá bůh s lidskou tváří a tělem ptáka, se dvěma zelenými hady jako náušnicemi a dvěma rudými hady pod nohama, zvaný Yanzi (弇茲).
大荒之中,有山名曰日月山,天樞也。吳姖天門,日月所入。有神人面無臂,兩足反屬于頭上,名曰噓。顓頊生老童,老童生重及黎,帝令重獻上天,令黎卭下地,下地是生噎,處於西極,以行日月星辰之行次。
V srdci Velké pustiny se tyčí hora zvaná hora Slunce-a-Měsíce (日月山), osa nebes (天樞). Nebeská brána Wuju (吳姖天門) je místo, kudy vchází slunce a měsíc. Je tu bůh s lidskou tváří a bez paží, jehož dvě nohy jsou přehnuté přes hlavu, zvaný Xu (噓). Zhuanxu zplodil Laotonga (老童), Laotong zplodil Zhonga (重) a Liho (黎); Vládce přikázal Zhongovi pozvednout nebe a Limu snížit zemi. Na dolní zemi se narodil Ye (噎), jenž stojí na nejzazším západě, aby řídil běh slunce, měsíce a hvězd.
有人反臂,名曰天虞。
Je tu postava s obrácenými pažemi, zvaná Tianyu (天虞).
有女子方浴月。帝俊妻常羲,生月十有二,此始浴之。
Je tu žena, jež koupe měsíc. Je to Changxi (常羲), manželka císaře Juna, jež porodila dvanáct měsíců: zde je začala koupat.
有玄丹之山。有五色之鳥,人面有髮。爰有青鴍、黃鷔,青鳥、黃鳥,其所集者其國亡。
Je tu hora Xuandan (玄丹之山). Je tu pětibarevný pták s lidskou tváří a obdařený vlasy. Nacházejí se tam Qingwen (青鴍), Huang'ao (黃鷔), modrý pták a žlutý pták: země, kde se shromažďují, hyne.
有池名孟翼之攻顓頊之池。
Je tu rybník zvaný Rybník, kde Mengyi zaútočil na Zhuanxua (孟翼之攻顓頊之池).
大荒之中,有山,名曰鏖鏊鉅,日月所入者。
V srdci Velké pustiny se tyčí hora zvaná Aoaoju (鏖鏊鉅), kde vchází slunce a měsíc.
有獸,左右有首,名曰屏蓬。
Je tu zvíře, jež má jednu hlavu vlevo a jednu vpravo, zvané Pingpeng (屏蓬).
有巫山者。有壑山者。有金門之山,有人名曰黃姖之尸。有比翼之鳥。有白鳥青翼,黃尾,玄喙。有赤犬,名曰天犬,其所下者有兵。
Je tu hora Čarodějů (巫山). Je tu hora He (壑山). Je tu hora Zlaté brány (金門之山), kde stojí postava zvaná mrtvola Huangju (黃姖之尸). Je tu pták Biyi (比翼, s párovými křídly). Je tu bílý pták se zelenými křídly, žlutým ocasem a černým zobákem. Je tu rudý pes zvaný Nebeský pes (天犬): kam sestoupí, tam je válka.
西海之南,流沙之濱,赤水之後,黑水之前,有大山,名曰崑崙之丘。有神,人面虎身,有文有尾,皆白,處之。其下有弱水之淵環之,其外有炎火之山,投物輒然。有人戴勝,虎齒,有豹尾,穴處,名曰西王母。此山萬物盡有。
Na jih od Západního moře, na břehu Tekoucích písků, za Rudou Vodou a před Černou Vodou, se tyčí velká hora zvaná pahorek Kunlun (崑崙之丘). Je tu bůh s lidskou tváří a tělem tygra, s pruhovanou srstí a ocasem, celý bílý, jenž tam přebývá. U jeho úpatí jej obklopuje propast Slabých Vod (弱水之淵), za níž leží hora Planoucího ohně (炎火之山), kde každý předmět, jenž se tam vhodí, ihned vzplane. Je tu bytost korunovaná ozdobou sheng (勝), s tygřími zuby a leopardím ocasem, jež žije v jeskyni, zvaná Královna Matka Západu (西王母). Tato hora obsahuje všechny věci světa.
大荒之中,有山名曰常陽之山,日月所入。
V srdci Velké pustiny se tyčí hora zvaná hora Věčného Slunce (常陽之山), kde vchází slunce a měsíc.
有寒荒之國。有二人女祭、女薎。
Je tu země Hanhuang (寒荒之國). Jsou tu dvě osoby, Nüji (女祭) a Nümie (女薎).
有壽麻之國。南岳娶州山女,名曰女虔。女虔生季格,季格生壽麻。壽麻正立無景,疾呼無嚮。爰有大暑,不可以往。
Je tu země Shouma (壽麻之國). Jižní vrchol (南岳) pojal za ženu dceru hory Zhou, zvanou Nüqian (女虔). Nüqian porodila Jiga (季格), Jige zplodil Shouma (壽麻). Shouma, stoje zpříma, nevrhá stín, a jeho pronikavý křik nevyvolává ozvěnu. Vládne tam krajní žár: nelze tam dojít.
有人無首,操戈盾立,名曰夏耕之尸。故成湯伐夏桀于章山,克之,斬耕厥前。耕既立,無首,走厥咎,乃降于巫山。
Je tu bytost bez hlavy, jež stojí zpříma a třímá halapartnu a štít, zvaná mrtvola Xiagenga (夏耕之尸). Kdysi Cheng Tang (成湯) zaútočil na Jiea z dynastie Xia (夏桀) u hory Zhang (章山) a porazil jej; sťal Genga v jeho přítomnosti. Geng, jenž zůstal stát bez hlavy, prchl, aby unikl své vině, a sestoupil k hoře Čarodějů (巫山).
有人名曰吳回,奇左,是無右臂。
Je tu postava zvaná Wuhui (吳回), zvláštní na své levé straně: nemá pravou paži.
有蓋山之國,有樹,赤皮支幹,青葉,名曰朱木。
Je tu země hory Gai (蓋山之國); je tu strom s rudou kůrou a větvemi a zelenými listy, zvaný Zhumu (朱木).
有一臂民。
Je tu lid Jednorukých (一臂民, «s jedinou paží»).
大荒之中,有山名曰大荒之山,日月所入。有人焉三面,是顓頊之子,三面一臂,三面之人不死,是謂大荒之野。
V srdci Velké pustiny se tyčí hora zvaná hora Velké pustiny (大荒之山), kde vchází slunce a měsíc. Je tam bytost o třech tvářích, syn Zhuanxua: o třech tvářích a jediné paži; bytosti o třech tvářích neumírají. To se nazývá pláň Velké pustiny.
西南海之外,赤水之南,流沙之西,有人珥兩青蛇,乘兩龍,名曰夏后開。開上三嬪于天,得九辯與九歌以下。此天穆之野,高二千仞,開焉得始歌九招。
Za jihozápadním mořem, na jih od Rudé Vody a na západ od Tekoucích písků, je bytost ozdobená dvěma zelenými hady, jedoucí na dvou dracích, zvaná Xiahou Kai (夏后開). Kai vystoupil třikrát na nebe, aby tam byl přijat, a přinesl odtamtud Devět Modulací (九辯) a Devět Písní (九歌). Zde, na pláni Tianmu (天穆之野), vysoké dva tisíce ren, začal Kai zpívat Devět Modulací (九招).
有互人之國。炎帝之孫,名曰靈恝,靈恝生互人,是能上下于天。
Je tu země Huren (互人之國). Vnuk císaře Yana (炎帝), zvaný Lingjia (靈恝), zplodil Huren, kteří mohou vystupovat na nebe a sestupovat z něj.
有魚偏枯,名曰魚婦。顓頊死即復蘇。風道北來,天乃大水泉,蛇乃化為魚,是謂魚婦。顓頊死即復蘇。
Je tu napůl vyschlá ryba, zvaná Ryba-žena (魚婦). Když Zhuanxu zemřel, ihned ožil. Když vítr vane od severu a nebe tryská velké vody, had se mění v rybu: to se nazývá Ryba-žena. Když Zhuanxu zemřel, ihned ožil.
有青鳥,身黃,赤足,六首,名曰𪇆鳥。
Je tu modrý pták se žlutým tělem, rudýma nohama a šesti hlavami, zvaný pták Chu (𪇆鳥).
有大巫山。有金之山。西南,大荒之中隅,有徧勾、常羊之山。
Je tu velká hora Čarodějů (大巫山). Je tu hora Zlata (金之山). Na jihozápadě, ve středním koutě Velké pustiny, leží hory Biangou (徧勾) a Changyang (常羊).
按:夏后開即啟,避漢景帝諱云。
Poznámka: «Xiahou Kai» (夏后開) označuje Qiho (啟); píše se Kai, aby se předešlo tabu (osobního jména) císaře Jinga z dynastie Han (漢景帝, jehož jméno bylo Qi).
Poznámky
Nüwa (女媧) a kosmogonie. «Deset bohů zrozených z vnitřností Nüwy» svědčí o archaickém kultu bohyně stvořitelky a opravitelky nebes. Motiv oddělení Nebe a Země Zhongem (重) a Lim (黎), na rozkaz Vládce, je jedním z velkých čínských kosmogonických mýtů.
Changxi (常羲) a dvanáct měsíců. Doplňkový protějšek Xihe (matky deseti sluncí, kniha XV.), Changxi, jiná manželka císaře Juna, rodí dvanáct měsíců a koupe je: sluneční/měsíční symetrie na východě a na západě, základ mýtického kalendáře.
Královna Matka Západu (西王母). Kapitola podává její nejarchaičtější a nejdivočejší popis: tygří zuby, leopardí ocas, korunovaná shengem, žijící v jeskyni na Kunlunu, obklopená Slabými Vodami a horou Ohně. Velmi vzdálená uhlazené bohyni pozdějších dob.
Deset čarodějů (十巫). Na hoře Duchů (靈山) deset jmenovaných šamanů vystupuje a sestupuje mezi nebem a zemí, hledajíce sto léků: jedno z nejcennějších svědectví o šamanismu a mýtické farmakopei.
Qi z dynastie Xia (夏后開/啟). Král Qi, jenž vystoupil na nebe, aby přinesl «Devět Písní» a «Devět Modulací», je zde nazýván Kai (開), aby se předešlo tabu jména císaře Jinga z dynastie Han; závěrečná poznámka to upřesňuje — stopa hanského předání textu.
Nejisté ztotožnění. Mnohá jména bohů, hor a bytostí (弇茲, 鏖鏊鉅, 𪇆…) nemají jistý ekvivalent; jsou přepsána pinyinem se znaky, a české podoby následují tradiční glosy (Guo Pu, Hao Yixing).
Čínský text podle Chinese Text Project (ctext.org). Překlad a poznámky: Chine-culture.com.


