Klasický text Velké jižní pouště (大荒南經 Dàhuāng nánjīng) je patnáctou knihou Klasických hor a moří a druhou ze „Klasik Velkých pouští“ (大荒經). Prochází jižními končinami, zeměmi božských linií císaře Juna, Shuna a Zhuanxua: nachází se zde země Tří těl, čarodějové ze Zhi, kteří nežijí setím ani tkaním, bohyně Xihe, která koupe deset sluncí, a javor, který vyrostl z pout Čchi-youa. Čínský text je představen s jeho pchin-jinem, následován francouzským překladem a poznámkami.
大荒南經 — Velká jižní poušť
南海之外, 赤水之西, 流沙之東, 有獸, 左右有首, 名曰䟣踢。有三青獸相并, 名曰雙雙。
Za Jižním mořem, západně od Rudé vody a východně od Písečných dun, žije zvíře se dvěma hlavami – levou a pravou –, zvané Čchu-tchi (䟣踢). Jsou zde tři modrozelená zvířata spárovaná dohromady, zvaná Šuang-šuang (雙雙).
有阿山者。南海之中, 有氾天之山, 赤水窮焉。赤水之東, 有蒼梧之野, 舜與叔均之所葬也。爰有文貝, 離俞, 𩿨久, 鷹, 賈, 委維, 熊, 羆, 象, 虎, 豹, 狼, 視肉。
Nachází se zde hora A (阿山). Uprostřed Jižního moře se tyčí hora Fantian (氾天之山), kde Rudá voda končí. Východně od Rudé vody leží planina Cang-wu (蒼梧之野), kde byli pohřbeni Šun a Šu-ťün (叔均). Jsou zde žilkované lastury, pták Li-jü (離俞), Jiu-ťiou (𩿨久), orel (鷹), Jia (賈), had Wej-wej (委維), medvěd, hnědý medvěd, slon, tygr, levhart, vlk a Shi-žou (視肉).
有滎山, 滎水出焉。黑水之南, 有玄蛇, 食麈。
Nachází se zde hora Jing (滎山), z níž vytéká řeka Jing (滎水). Jižně od Černé vody žije černý had (玄蛇), který požírá jeleny (麈).
有巫山者, 西有黃鳥。帝藥, 八齋。黃鳥於巫山, 司此玄蛇。
Nachází se zde hora Čarodějů (巫山); západně od ní sídlí žlutý pták (黃鳥). Léky Císaře (帝藥) jsou zde uloženy v osmi komorách. Žlutý pták z hory Čarodějů dohlíží na tohoto černého hada.
大荒之中, 有不庭之山, 榮水窮焉。有人三身, 帝俊妻娥皇, 生此三身之國, 姚姓, 黍食, 使四鳥。有淵四方, 四隅皆達, 北屬黑水, 南屬大荒, 北旁名曰少和之淵, 南旁名曰從淵, 舜之所浴也。
Uprostřed Velké pouště se tyčí hora Bu-ting (不庭之山), kde končí řeka Jung (榮水). Jsou zde lidé se třemi těly: manželka císaře Juna, E-chuang (娥皇), porodila tuto zemi Tří těl (三身之國) klanu Yao (姚); živí se prosem a slouží jim čtyři ptáci. Nachází se zde čtvercová propast, otevřená na všech čtyřech stranách; na severu se připojuje k Černé vodě, na jihu k Velké poušti; její severní okraj se nazývá propast Šao-che (少和之淵), jižní okraj propast Cong (從淵) – zde se koupal Šun.
又有成山, 甘水窮焉。有季禺之國, 顓頊之子, 食黍。有羽民之國, 其民皆生毛羽。有卵民之國, 其民皆生卵。
Nachází se zde také hora Cheng (成山), kde končí řeka Gan (甘水). Je zde země JI-jü (季禺之國), syna Zhuan-xua, kde se jí proso. Nachází se zde země Lidu s peřím (羽民之國), jejichž obyvatelé se rodí s peřím. Nachází se zde země Lidu z vajec (卵民之國), jejichž obyvatelé se rodí z vajec.
大荒之中, 有不姜之山, 黑水窮焉。又有賈山, 汔水出焉。又有言山。又有登備之山。有恝恝之山。又有蒲山, 澧水出焉。又有隗山, 其西有丹, 其東有玉。又南有山, 漂水出焉。有尾山。有翠山。
Uprostřed Velké pouště se tyčí hora Bu-ťiang (不姜之山), kde končí Černá voda. Nachází se zde také hora Jia (賈山), z níž vytéká řeka Čchi (汔水). Pak hora Yan (言山). Pak hora Teng-bej (登備之山). Hora Ťia-ťia (恝恝之山). Pak hora Pu (蒲山), z níž vytéká řeka Li (澧水). Pak hora Wej (隗山), na jejímž západě se nachází rumělka a na východě nefrit. Jižněji se nachází hora, z níž vytéká řeka Piao (漂水). Nachází se zde hora Wej (尾山). Nachází se zde hora Cchuej (翠山).
有盈民之國, 於姓, 黍食。又有人方食木葉。
Nachází se zde země Lidu z hojnosti (盈民之國) klanu Yu (於), kde se jí proso. Nachází se zde také lidé, kteří se živí listy stromů.
有不死之國, 阿姓, 甘木是食。
Nachází se zde země Nesmrtelných (不死之國) klanu A (阿), kteří se živí sladkým stromem (甘木).
大荒之中, 有山名曰去痓。南極果, 北不成, 去痓果。
Uprostřed Velké pouště se tyčí hora zvaná Čchi-čchi (去痓). Na jižním pólu plody dozrávají, na severním nikoli; v Čchi-čchi plody dozrávají.
南海渚中, 有神, 人面, 珥兩青蛇, 踐兩赤蛇, 曰不廷胡余。
Uprostřed ostrůvků Jižního moře sídlí bůh s lidskou tváří, s dvěma zelenými hady jako náušnicemi a dvěma rudými hady pod nohama, zvaný Bu-ting-chu-jü (不廷胡余).
有神名曰因因乎, 南方曰因乎, 夸風曰乎民。處南極以出入風。
Nachází se zde bůh zvaný Jin-jin-chu (因因乎); na jihu se mu říká Jin-chu (因乎) a nafukující se vítr se nazývá Chu-min (乎民). Sídlí na jižním pólu, odkud vypouští a vpouští větry.
有襄山。又有重陰之山。有人食獸, 曰季釐。帝俊生季釐, 故曰季釐之國。有緡淵。少昊生倍伐, 倍伐降處緡淵。有水四方, 名曰俊壇。
Nachází se zde hora Siang (襄山). Pak hora Chung-jin (重陰之山). Nachází se zde člověk, který jí maso zvířat, zvaný Ťi-li (季釐). Císař Jun zplodil Ťi-liho, proto se mu říká země Ťi-li (季釐之國). Nachází se zde propast Min (緡淵). Shao-chao zplodil Bej-fa (倍伐), který sestoupil a sídlil v propasti Min. Nachází se zde čtvercová vodní plocha zvaná oltář Juna (俊壇).
有臷民之國。帝舜生無淫, 降臷處, 是謂巫臷民。巫臷民肦姓, 食穀, 不績不經, 服也;不稼不穡, 食也。爰有歌舞之鳥, 鸞鳥自歌, 鳳鳥自舞。爰有百獸, 相群爰處。百穀所聚。
Nachází se zde země Žimin (臷民之國). Císař Šun zplodil Wu-jin (無淫), který sestoupil a sídlil v Ži: jsou to Wu-žimin (巫臷民, „lidé čarodějů ze Ži“). Wu-žimin, klanu Fan (肦), jedí obilí; nepletou ani netkají, a přesto se oblékají; nesijí ani nežnou, a přesto se živí. Nacházejí se zde ptáci, kteří zpívají a tančí: pták luan (鸞) zpívá sám od sebe, fénix (鳳) tančí sám od sebe. Nacházejí se zde stovky zvířat, která žijí pospolu ve stádech. Jsou zde shromážděny všechny obilniny.
大荒之中, 有山名曰融天, 海水南入焉。
Uprostřed Velké pouště se tyčí hora zvaná Jung-tchien (融天), kde voda moře vstupuje z jihu.
有人曰鑿齒, 羿殺之。
Nachází se zde člověk zvaný Cao-čchi (鑿齒, „Vyvrtané zuby“), kterého zabil střelec I (羿).
有蜮山者, 有蜮民之國, 桑姓, 食黍, 射蜮是食。有人方扜弓射黃蛇, 名曰蜮人。
Nachází se zde hora Jü (蜮山); nachází se zde země lidu Jü (蜮民之國) klanu Sang (桑), kteří jedí proso a živí se lovem hmyzu Jü (蜮) lukem. Nachází se zde člověk, který napíná luk, aby střelil na žlutého hada, zvaný muž-Jü (蜮人).
有宋山者, 有赤蛇, 名曰育蛇。有木生山上, 名曰楓木。楓木, 蚩尤所棄其桎梏, 是謂楓木。
Nachází se zde hora Sung (宋山); nachází se zde rudý had zvaný Jü-še (育蛇). Na hoře roste strom zvaný javor (楓木). Javor: to je strom, který Čchi-jou (蚩尤) odhodil své okovy a pouta, jež se z něj staly.
有人方齒虎尾, 名曰祖狀之尸。
Nachází se zde bytost se zuby (vystouplými) a ocasem tygra, zvaná mrtvola Zu-čuang (祖狀之尸).
有小人, 名曰焦僥之國, 幾姓, 嘉穀是食。
Nacházejí se zde trpaslíci, zvaní země Ťiao-jao (焦僥之國) klanu Ťi (幾), kteří se živí krásnými obilninami.
大荒之中, 有山名㱙塗之山, 青水窮焉。有雲雨之山, 有木名曰欒。禹攻雲雨, 有赤石焉生欒, 黃本, 赤枝, 青葉, 群帝焉取藥。
Uprostřed Velké pouště se tyčí hora zvaná Siou-tchu (㱙塗之山), kde končí Modrá voda. Nachází se zde hora Mraků a deště (雲雨之山); roste na ní strom zvaný luan (欒). Jü (禹) zde porazil (les) mraků a deště; nachází se zde červený kámen, z něhož roste luan, s žlutým kmenem, červenými větvemi a zelenými listy: sem přicházejí bohové (群帝) sbírat své léky.
有國曰顓頊, 生伯服, 食黍。有鼬姓之國。有苕山。又有宗山。又有姓山。又有壑山。又有陳州山。又有東州山。又有白水山, 白水出焉, 而生白淵, 昆吾之師所浴也。
Nachází se zde země zvaná Čuan-sü (顓頊), která zplodila Po-fu (伯服), kde se jí proso. Nachází se zde země klanu You (鼬姓之國). Nachází se zde hora Tiao (苕山). Pak hora Zong (宗山). Pak hora Sing (姓山). Pak hora Che (壑山). Pak hora Čen-čou (陳州山). Pak hora Tung-čou (東州山). Pak hora Bílých vod (白水山), z níž vytéká řeka Bai (白水), která tvoří Bílou propast (白淵): zde se koupala armáda Kun-wu (昆吾).
有人名曰張弘, 在海上捕魚。海中有張弘之國, 食魚, 使四鳥。
Nachází se zde muž zvaný Čang-chung (張弘), který loví ryby na moři. Uprostřed moře se nachází země Čang-chunga (張弘之國), kde se jí ryby a kde slouží čtyři ptáci.
有人焉, 鳥喙, 有翼, 方捕魚於海。大荒之中, 有人名曰驩頭。鯀妻士敬, 士敬子曰炎融, 生驩頭。驩頭人面鳥喙, 有翼, 食海中魚, 杖翼而行。維宜芑苣, 穋楊是食。有驩頭之國。
Nachází se zde člověk s ptačím zobákem a křídly, který loví ryby v moři. Uprostřed Velké pouště se nachází muž zvaný Chuan-tchou (驩頭). Gun (鯀), otec Jü, měl manželku Š’-ťing (士敬); syn Š’-ťing byl Jan-jung (炎融), který zplodil Chuan-tchoua. Chuan-tchou má lidskou tvář a ptačí zobák, křídla, a živí se rybami z moře; chodí opřen o svá křídla. Živí se rákosím I-ťi (芑), Ju (苣) a proso Jang (穋楊). Nachází se zde země Chuan-tchou (驩頭之國).
帝堯、帝嚳、帝舜葬於岳山。爰有文貝, 離俞, 𩿨久, 鷹, 賈, 延維, 視肉, 熊, 羆, 虎, 豹;朱木, 赤支, 青華, 玄實。有申山者。
Císaři Yao (堯), Ku (嚳) a Šun (舜) byli pohřbeni na hoře Jüe (岳山). Nacházejí se zde žilkované lastury, pták Li-jü (離俞), Ťiou-ťiou (𩿨久), orel, Jia (賈), had Jen-wej (延維), Shi-žou (視肉), medvěd, hnědý medvěd, tygr, levhart; a strom Zhu-mu (朱木) s červenými větvemi, zelenými květy a černými plody. Nachází se zde hora Shen (申山).
大荒之中, 有山名曰天臺高山, 海水入焉。
Uprostřed Velké pouště se tyčí hora zvaná Tchien-tchaj-kao (天臺高山), kde vstupuje voda moře.
東南海之外, 甘水之間, 有羲和之國。有女子名曰羲和, 方浴日於甘淵。羲和, 帝俊之妻, 生十日。
Za mořem jihovýchodním, mezi vodami řeky Gan, se nachází země Si-he (羲和之國). Nachází se zde žena zvaná Si-he (羲和), která koupe slunce v propasti Gan (甘淵). Si-he je manželkou císaře Juna: porodila deset sluncí.
有蓋猶之山者, 其上有甘柤, 枝幹皆赤, 黃葉, 白華, 黑實。東又有甘華, 枝幹皆赤, 黃葉。有青馬。有赤馬, 名曰三騅。有視肉。
Nachází se zde hora Kchaj-jou (蓋猶之山); na jejím vrcholu roste sladký jujubovník (甘柤) s červenými větvemi a kmenem, žlutými listy, bílými květy a černými plody. Východně od ní se nachází také „sladce kvetoucí“ (甘華) s červenými větvemi a kmenem a žlutými listy. Nacházejí se zde modrozelení koně. Nacházejí se zde červení koně, zvaní San-čuaj (三騅). Nachází se zde Shi-žou (視肉).
有小人名曰菌人。
Nacházejí se zde trpaslíci zvaní Ťün-žen (菌人).
有南類之山, 爰有遺玉, 青馬, 三騅, 視肉, 甘華, 百穀所在。
Nachází se zde hora Nan-lej (南類之山); nachází se zde nefrit I-jü (遺玉), modrozelení koně, San-čuaj (三騅), Shi-žou (視肉), „sladce kvetoucí“ (甘華) a místo, kde rostou všechny obilniny.
Poznámky
Si-he (羲和), matka sluncí. Nejslavnější pasáž knihy: Si-he, manželka císaře Juna, porodila deset sluncí a koupe je v propasti Gan. Významná sluneční postava, která se později v tradici stala vozatajkou slunečního vozu.
Čarodějové ze Ži (巫臷民). Utopický lid, který je potomkem Šuna, „nepletou ani netkají, a přesto se oblékají, nesijí ani nežnou, a přesto se živí“: země hojnosti, kde zpívají a tančí fénix a luan, opakující se rajská představa Velké pouště.
Božské linie. Stejně jako celá Velká poušť, kniha je protkána genealogiemi: císař Jun (帝俊), Čuan-sü (顓頊), Shao-chao (少昊), Šun zplodili národy a země (Tří těl, Ťi-li, Chuan-tchou…). Chuan-tchou (驩頭), vnuk Gun a okřídlený rybář, spojuje knihu s cyklem potopy.
Čchi-jou a javor (楓木). Červený strom, který vyrostl z okovů odhozených poraženým Čchi-jouem, jako na východě prodlužuje velký mýtus války Žlutého císaře.
Hroby císařů. Yao, Ku a Šun odpočívají na hoře Jüe; Šun a Šu-ťün na hoře Cang-wu: posvátná geografie jihu hromadí císařské hroby obklopené bájnými zvířaty a zázračnými stromy.
Nejistá identifikace. Mnoho jmen hor, bytostí a zvířat (䟣踢, 𩿨久, 蜮…) nemá jisté ekvivalenty; jsou přepisována do pchin-jinu s znaky, francouzské překlady následují tradiční glosy (Guo Pu, Hao I-sing).
Čínský text podle Chinese Text Project (ctext.org). Překlad a poznámky: Chine-culture.com.