Klasický text Hory středu (中山经 Zhōngshānjīng), představený ve třech svazcích, zde končí. Poslední část zahrnuje dva horské pásy 中次十一经 a 中次十二经 (oblasti řek Han a jezera Dongting) a poté závěrečné kolofóny Pěti klasických hor (五藏山经), včetně slov Yu Velikého. Zmiňuje se zde o Dvou dcerách císaře z hory Dongting. Čínský text je prezentován s pinyin transkripcí, následovanou francouzským překladem a poznámkami.
Jedenáctý klasický text Hory středu — 中次十一经 (pásmo Jingshan)
《中次一十一山經》荊山之首,曰翼望之山。湍水出焉,東流注于濟。貺水出焉,東南流注于漢,其中多蛟。其上多松柏,其下多漆梓,其陽多赤金,其陰多珉。
Jedenáctý klasický text Hory středu, pásmo Jingshan. Jeho první hora se nazývá hora Yiwang (翼望). Z ní vytéká řeka Tuan (湍水), která teče na východ a vlévá se do řeky Ji (濟); z ní vytéká řeka Kuang (貺水), která teče na jihovýchod a vlévá se do řeky Han (漢); obě jsou plné draků jiao (蛟). Její vrchol je hojný na borovice a cypřiše, úpatí na laky a katalpy; jižní svah na červené zlato, severní svah na nefrit (min 珉).
又東北一百五十里,曰朝歌之山。潕水出焉,東南流注于榮,其中多人魚。其上多梓柟,其獸多麢麋。有草焉,名曰莽草,可以毒魚。
Sto padesát li na severovýchod leží hora Zhaoge (朝歌). Z ní vytéká řeka Wu (潕水), která teče na jihovýchod a vlévá se do řeky Rong (榮); je plná salamandr. Její vrchol je hojný na katalpy a nanmu, její zvířata především na horské kozy a losy. Roste zde tráva zvaná mangcao (莽草), kterou lze použít k otrávení ryb.
又東南二百里,曰帝囷之山,其陽多㻬琈之玉,其陰多鐵。帝囷之水出于其上,潛于其下,多鳴蛇。
Dvě stě li na jihovýchod leží hora Diqun (帝囷). Její jižní svah je hojný na nefrit tufu, severní svah na železo. Z jejího vrcholu vytéká řeka Diqun (帝囷水), která mizí v jejím úpatí; je plná hadů, kteří vydávají zvuky (mingshe 鳴蛇).
又東南五十里,曰視山,其上多韭。有井焉,名曰天井,夏有水,冬竭。其上多桑,多美堊、金玉。
Padesát li na jihovýchod leží hora Shi (視山); její vrchol je hojný na pažit. Nachází se zde studna zvaná Nebeská studna (Tianjing 天井), která má vodu v létě a v zimě vysychá. Její vrchol je hojný na moruše, na krásnou křídu, zlato a nefrit.
又東南二百里,曰前山,其木多櫧,多柏,其陽多金,其陰多赭。
Dvě stě li na jihovýchod leží hora Qian (前山). Její stromy jsou především duby zhu (櫧) a cypřiše; její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na červený okr.
又東南三百里,曰豐山。有獸焉,其狀如蝯,赤目、赤喙、黃身,名曰雍和,見則國有大恐。神耕父處之,常遊清泠之淵,出入有光,見則其國為敗。有九鐘焉,是知霜鳴。其上多金,其下多穀柞杻橿。
Tři sta li na jihovýchod leží hora Feng (豐山). Nachází se zde zvíře podobné opici, s červenýma očima, červeným zobákem a žlutým tělem, zvané yonghe (雍和); když se objeví, země prožívá velký strach. Boha Gengfu (耕父) zde sídlí; neustále pobývá v propasti Qingleng (清泠), zářící při vstupu a odchodu, a když se objeví, země směřuje k zániku. Nacházejí se zde devět zvonů, které zvoní při příchodu mrazu. Její vrchol je hojný na zlato, její úpatí na moruše, duby, niu a jiang.
又東北八百里,曰兔床之山,其陽多鐵,其木多藷藇,其草多雞穀,其本如雞卵,其味酸甘,食者利於人。
Osm set li na severovýchod leží hora Tuchuang (兔床). Její jižní svah je hojný na železo; její stromy především na sladké brambory (shuyu 藷藇), její trávy především na jigu (雞穀), jejíž kořen připomíná slepičí vejce, s kyselo-sladkou chutí; kdo jej jí, má z toho prospěch.
又東六十里,曰皮山,多堊,多赭,其木多松柏。
Šedesát li na východ leží hora Pi (皮山); je hojná na křídu a červený okr, její stromy především na borovice a cypřiše.
又東六十里,曰瑤碧之山,其木多梓柟,其陰多青䨼,其陽多白金。有鳥焉,其狀如雉,恒食蜚,名曰鴆。
Šedesát li na východ leží hora Yaobi (瑤碧). Její stromy především na katalpy a nanmu; její severní svah je hojný na zelený minerál, jižní svah na stříbro. Nachází se zde pták podobný bažantu, který se živí především hmyzem fei (蜚), zvaný zhen (鴆).
又東四十里,曰支離之山,濟水出焉,南流注于漢。有鳥焉,其曰嬰勺,其狀如鵲,赤目、赤喙、白身,其尾若勺,其鳴自呼。多㸲牛,多羬羊。
Čtyřicet li na východ leží hora Zhili (支離). Z ní vytéká řeka Ji (濟水), která teče na jih a vlévá se do řeky Han. Nachází se zde pták zvaný yingshao (嬰勺), podobný strace, s červenýma očima, červeným zobákem a bílým tělem, s ocasem ve tvaru lžíce; jeho křik je jeho vlastní jméno. Je zde hojnost zuoniu a qianyang.
又東北五十里,曰祑𥮐之山,其上多松柏机柏。
Padesát li na severovýchod leží hora Zhikou (祑𥮐); její vrchol je hojný na borovice, cypřiše a stromy ji (机).
又西北一百里,曰堇理之山,其上多松柏,多美梓,其陰多丹䨼,多金,其獸多豹虎。有鳥焉,其狀如鵲,青身白喙,白目白尾,名曰青耕,可以禦疫,其鳴自叫。
Sto li na severozápad leží hora Jinli (堇理). Její vrchol je hojný na borovice a cypřiše a krásné katalpy; její severní svah na rumělku (dan 丹䨼) a zlato; její zvířata především na levharty a tygry. Nachází se zde pták podobný strace, s modrozeleným tělem, bílým zobákem, bílýma očima a bílým ocasem, zvaný qinggeng (青耕); chrání před morem a jeho křik je jeho vlastní jméno.
又東南三十里,曰依軲之山,其上多杻橿,多苴。有獸焉,其狀如犬,虎爪有甲,其名曰獜,善駚𤘝,食者不風。
Třicet li na jihovýchod leží hora Yigu (依軲). Její vrchol je hojný na niu a jiang a na konopí (ju 苴). Nachází se zde zvíře podobné psu, s drápy tygra a pokryté šupinami, zvané lin (獜); rádo poskakuje a převrací se; kdo jej jí, netrpí nemocemi způsobenými větrem.
又東南三十五里,曰即谷之山,多美玉,多玄豹,多閭麈,多麢㚟。其陽多珉,其陰多青䨼。
Třicet pět li na jihovýchod leží hora Jigu (即谷); je hojná na krásný nefrit, černé levharty, laně lü a zhu, a na horské kozy a chuo. Její jižní svah je hojný na nefrit (min 珉), severní svah na zelený minerál.
又東南四十里,曰鷄山,其上多美梓,多桑,其草多韭。
Čtyřicet li na jihovýchod leží hora Ji (鷄山); její vrchol je hojný na krásné katalpy a moruše, její trávy především na pažit.
又東南五十里,曰高前之山。其上有水焉,甚寒而清,帝臺之漿也,飲之者不心痛。其上有金,其下有赭。
Padesát li na jihovýchod leží hora Gaoqian (高前). Na jejím vrcholu pramení velmi studený a čistý pramen: jde o „nápoj císaře Tai“; kdo jej vypije, netrpí bolestmi srdce. Její vrchol skrývá zlato, její úpatí červený okr.
又東南三十里,曰游戲之山,多杻橿穀,多玉、多封石。
Třicet li na jihovýchod leží hora Youxi (游戲); je hojná na niu, jiang a moruše, na nefrit a na kámen feng (封石).
又東南三十五里,曰從山,其上多松柏,其下多竹。從水出于其上,潛于其下,其中多三足鱉,枝尾,食之無蠱疫。
Třicet pět li na jihovýchod leží hora Cong (從山). Její vrchol je hojný na borovice a cypřiše, její úpatí na bambusy. Z jejího vrcholu vytéká řeka Cong (從水), která mizí v jejím úpatí; je plná třínožek želv s vidličnatými ocasy; kdo je jí, je ušetřen kouzel a moru.
又東南三十里,曰嬰䃌之山,其上多松柏,其下多梓椿。
Třicet li na jihovýchod leží hora Yingping (嬰䃌); její vrchol je hojný na borovice a cypřiše, její úpatí na katalpy a ailanty (chun 椿).
又東南三十里,曰畢山。帝苑之水出焉,東北流注于視,其中多水玉,多蛟,其上多㻬琈之玉。
Třicet li na jihovýchod leží hora Bi (畢山). Z ní vytéká řeka Diyuan (帝苑水), která teče na severovýchod a vlévá se do řeky Shi (視); je plná křišťálu a draků jiao; její vrchol je hojný na nefrit tufu.
又東南二十里,曰樂馬之山。有獸焉,其狀如彙,赤如丹火,其名曰𤟑,見則其國大疫。
Dvacet li na jihovýchod leží hora Lema (樂馬). Nachází se zde zvíře podobné ježkovi (hui 彙), červené jako cinabaritový oheň, zvané hui (𤟑); když se objeví, země prožívá velkou epidemii.
又東南二十五里,曰葴山,視水出焉,東南流注于汝水,其中多人魚,多蛟,多頡。
Pětadvacet li na jihovýchod leží hora Zhen (葴山). Z ní vytéká řeka Shi (視水), která teče na jihovýchod a vlévá se do řeky Ru (汝水); je plná salamandr, draků jiao a vydřic xie (頡).
又東四十里,曰嬰山,其多青䨼,其上多金玉。
Čtyřicet li na východ leží hora Ying (嬰山); její úpatí je hojné na zelený minerál, její vrchol na zlato a nefrit.
又東三十里,曰虎首之山,多苴椆椐。
Třicet li na východ leží hora Hushou (虎首); je hojná na konopí (ju 苴), chou (椆) a ju (椐).
又東二十里,曰嬰侯之山,其上多封石,其下多赤錫。
Dvacet li na východ leží hora Yinghou (嬰侯); její vrchol je hojný na kámen feng, její úpatí na červený cín.
又東五十里,曰大孰之山。殺水出焉,東北流注于視水,其中多白堊。
Padesát li na východ leží hora Dashu (大孰). Z ní vytéká řeka Sha (殺水), která teče na severovýchod a vlévá se do řeky Shi; je plná bílé křídy.
又東四十里,曰卑山,其多桃李苴梓,多纍。
Čtyřicet li na východ leží hora Bei (卑山); její vrchol je hojný na broskvoně, švestky, konopí a katalpy, a na šeřík (lei 纍).
又東三十里,曰倚帝之山,其上多玉,其下多金。有獸焉,其如鼣鼠,白耳白喙,名曰狙如,見則其國有大兵。
Třicet li na východ leží hora Yidi (倚帝); její vrchol je hojný na nefrit, její úpatí na zlato. Nachází se zde zvíře podobné krtku (feishu 鼣鼠), s bílýma ušima a bílým zobákem, zvané juru (狙如); když se objeví, země prožívá velkou válku.
又東三十里,曰鯢山,鯢水出于其上,潛于其下,其中多美堊。其上多金,其多青䨼。
Třicet li na východ leží hora Ni (鯢山). Z jejího vrcholu vytéká řeka Ni (鯢水), která mizí v jejím úpatí; je plná krásné křídy. Její vrchol je hojný na zlato, její úpatí na zelený minerál.
又東三十里,曰雅山。灃水出焉,東流注于視水,其中多大魚。其上多美桑,其下多苴,多赤金。
Třicet li na východ leží hora Ya (雅山). Z ní vytéká řeka Feng (灃水), která teče na východ a vlévá se do řeky Shi; je plná velkých ryb. Její vrchol je hojný na krásné moruše, její úpatí na konopí a na červené zlato.
又東五十里,曰宣山。淪水出焉,東南流注于視水,其中多蛟。其上有桑焉,大五十尺,其枝四衢,其葉大尺餘,赤理黃華青柎,名曰帝女之桑。
Padesát li na východ leží hora Xuan (宣山). Z ní vytéká řeka Lun (淪水), která teče na jihovýchod a vlévá se do řeky Shi; je plná draků jiao. Na jejím vrcholu roste moruše vysoká padesát stop, jejíž větve se dělí do čtyř větví a jejíž listy jsou větší než stopa, s červenými žilkami, žlutými květy a zeleným kalichem, zvaná „moruše dcery císaře“ (Dìnǚ zhī sāng 帝女之桑).
又東四十五里,曰衡山,其上多青䨼,多桑,其鳥多鸜鵒。
Čtyřicet pět li na východ leží hora Heng (衡山); její vrchol je hojný na zelený minerál a na moruše, její ptáci především na kvesaly (鸜鵒).
又東四十里,曰豐山,其上多封石,其多桑,多羊桃,狀如桃而方莖,可以為皮張。
Čtyřicet li na východ leží hora Feng (豐山); její vrchol je hojný na kámen feng, její stromy především na moruše a na yangtao (羊桃, aktinidie), podobné broskvi, ale se čtyřhranným stonkem; lze jej použít k léčbě otoků kůže.
又東七十里,曰嫗山,其上多美玉,其下多金,其多雞穀。
Sedmdesát li na východ leží hora Yu (嫗山); její vrchol je hojný na krásný nefrit, její úpatí na zlato, její trávy především na jigu (雞穀).
又東三十里,曰鮮山,其木多楢杻苴,其多𧄸冬,其陽多金,其陰多鐵。有獸焉,其如膜大,赤喙、赤目、白尾,見則其邑有火,名曰𤝻即。
Třicet li na východ leží hora Xian (鮮山). Její stromy především na duby you, niu a konopí; její trávy především na mendong (𧄸冬); její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na železo. Nachází se zde zvíře podobné divokému psu (mo 大), s červeným zobákem, červenýma očima a bílým ocasem; když se objeví, město prožívá požáry; nazývá se liji (𤝻即).
又東三十里,曰章山,其陽多金,其陰多美石。皋水出焉,東流注于澧水,其中多脆石。
Třicet li na východ leží hora Zhang (章山). Její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na krásné kameny. Z ní vytéká řeka Gao (皋水), která teče na východ a vlévá se do řeky Li (澧水); je plná křehkých kamenů (cuishi 脆石).
又東二十五里,曰大支之山,其陽多金,其多穀柞,無草木。
Pětadvacet li na východ leží hora Dazhi (大支). Její jižní svah je hojný na zlato, její stromy především na moruše a duby; jinak je bez trávy.
又東五十里,曰區吳之山,其木多苴。
Padesát li na východ leží hora Quwu (區吳); její stromy především na konopí (ju 苴).
又東五十里,曰聲匈之山,其木多穀,多玉,上多封石。
Padesát li na východ leží hora Shengxiong (聲匈); její stromy především na moruše; je hojná na nefrit a její vrchol na kámen feng.
又東五十里,曰大騩之山,其陽多赤金,其陰多砥石。
Padesát li na východ leží hora Dagui (大騩); její jižní svah je hojný na červené zlato, její severní svah na brusný kámen (dishi 砥石).
又東十里,曰踵臼之山,無草木。
Deset li na východ leží hora Zhongjiu (踵臼), bez trávy a stromů.
又東北七十里,曰歷石之山,其多荊芑,其陽多黃金,其陰多砥石。有獸焉,其狀如狸,而白首虎爪,名曰梁渠,見則其國有大兵。
Sedmdesát li na severovýchod leží hora Lishi (歷石). Její stromy především na keře jing a qi; její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na brusný kámen. Nachází se zde zvíře podobné kuně, s bílou hlavou a drápy tygra, zvané liangqu (梁渠); když se objeví, země prožívá velkou válku.
又東南一百里,曰求山。求水出于其上,潛于其下,中有美赭。其木多苴,多䉋。其陽多金,其陰多鐵。
Sto li na jihovýchod leží hora Qiu (求山). Z jejího vrcholu vytéká řeka Qiu (求水), která mizí v jejím úpatí; skrývá krásný okr. Její stromy především na konopí a na bambus mei (䉋). Její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na železo.
又東二百里