Kapitola 5 Knihy hor a moří (část 3)

Klasický text Hory středu (中山经 Zhōngshānjīng), představený ve třech svazcích, zde končí. Poslední část zahrnuje dva horské pásy 中次十一经 a 中次十二经 (oblasti řek Han a jezera Dongting) a poté závěrečné kolofóny Pěti klasických hor (五藏山经), včetně slov Yu Velikého. Zmiňuje se zde o Dvou dcerách císaře z hory Dongting. Čínský text je prezentován s pinyin transkripcí, následovanou francouzským překladem a poznámkami.

Jedenáctý klasický text Hory středu — 中次十一经 (pásmo Jingshan)

zhōngshíshānjīngjīngshānzhīshǒuyuēwàngzhīshāntuānshuǐchūyāndōngliúzhùkuàngshuǐchūyāndōngnánliúzhùhànzhōngduōjiāoshàngduōsōngbǎixiàduōyángduōchìjīnyīnduōmín

Jedenáctý klasický text Hory středu, pásmo Jingshan. Jeho první hora se nazývá hora Yiwang (翼望). Z ní vytéká řeka Tuan (湍水), která teče na východ a vlévá se do řeky Ji (濟); z ní vytéká řeka Kuang (貺水), která teče na jihovýchod a vlévá se do řeky Han (漢); obě jsou plné draků jiao (蛟). Její vrchol je hojný na borovice a cypřiše, úpatí na laky a katalpy; jižní svah na červené zlato, severní svah na nefrit (min 珉).


yòudōngběibǎishíyuēcháozhīshānshuǐchūyāndōngnánliúzhùróngzhōngduōrénshàngduōnánshòuduōlíngyǒucǎoyānmíngyuēmǎngcǎo

Sto padesát li na severovýchod leží hora Zhaoge (朝歌). Z ní vytéká řeka Wu (潕水), která teče na jihovýchod a vlévá se do řeky Rong (榮); je plná salamandr. Její vrchol je hojný na katalpy a nanmu, její zvířata především na horské kozy a losy. Roste zde tráva zvaná mangcao (莽草), kterou lze použít k otrávení ryb.


yòudōngnánèrbǎiyuēqūnzhīshānyángduōzhīyīnduōtiěqūnzhīshuǐchūshàngqiánxiàduōmíngshé

Dvě stě li na jihovýchod leží hora Diqun (帝囷). Její jižní svah je hojný na nefrit tufu, severní svah na železo. Z jejího vrcholu vytéká řeka Diqun (帝囷水), která mizí v jejím úpatí; je plná hadů, kteří vydávají zvuky (mingshe 鳴蛇).


yòudōngnánshíyuēshìshānshàngduōjiǔyǒujǐngyānmíngyuētiānjǐngxiàyǒushuǐdōngjiéshàngduōsāngduōměièjīn

Padesát li na jihovýchod leží hora Shi (視山); její vrchol je hojný na pažit. Nachází se zde studna zvaná Nebeská studna (Tianjing 天井), která má vodu v létě a v zimě vysychá. Její vrchol je hojný na moruše, na krásnou křídu, zlato a nefrit.


yòudōngnánèrbǎiyuēqiánshānduōzhūduōbǎiyángduōjīnyīnduōzhě

Dvě stě li na jihovýchod leží hora Qian (前山). Její stromy jsou především duby zhu (櫧) a cypřiše; její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na červený okr.


yòudōngnánsānbǎiyuēfēngshānyǒushòuyānzhuàngyuánchìchìhuìhuángshēnmíngyuēyōngjiànguóyǒukǒngshéngēngchùzhīchángyóuqīnglíngzhīyuānchūyǒuguāngjiànguówèibàiyǒujiǔzhōngyānshìzhīshuāngmíngshàngduōjīnxiàduōzuòniǔ橿jiāng

Tři sta li na jihovýchod leží hora Feng (豐山). Nachází se zde zvíře podobné opici, s červenýma očima, červeným zobákem a žlutým tělem, zvané yonghe (雍和); když se objeví, země prožívá velký strach. Boha Gengfu (耕父) zde sídlí; neustále pobývá v propasti Qingleng (清泠), zářící při vstupu a odchodu, a když se objeví, země směřuje k zániku. Nacházejí se zde devět zvonů, které zvoní při příchodu mrazu. Její vrchol je hojný na zlato, její úpatí na moruše, duby, niu a jiang.


yòudōngběibǎiyuēchuángzhīshānyángduōtiěduōshǔcǎoduōběnluǎnwèisuāngānshízhěrén

Osm set li na severovýchod leží hora Tuchuang (兔床). Její jižní svah je hojný na železo; její stromy především na sladké brambory (shuyu 藷藇), její trávy především na jigu (雞穀), jejíž kořen připomíná slepičí vejce, s kyselo-sladkou chutí; kdo jej jí, má z toho prospěch.


yòudōngliùshíyuēshānduōèduōzhěduōsōngbǎi

Šedesát li na východ leží hora Pi (皮山); je hojná na křídu a červený okr, její stromy především na borovice a cypřiše.


yòudōngliùshíyuēyáozhīshānduōnányīnduōqīngyángduōbáijīnyǒuniǎoyānzhuàngzhìhéngshífēimíngyuēzhèn

Šedesát li na východ leží hora Yaobi (瑤碧). Její stromy především na katalpy a nanmu; její severní svah je hojný na zelený minerál, jižní svah na stříbro. Nachází se zde pták podobný bažantu, který se živí především hmyzem fei (蜚), zvaný zhen (鴆).


yòudōngshíyuēzhīzhīshānshuǐchūyānnánliúzhùhànyǒuniǎoyānqí名míngyuēyīngsháozhuàngquèchìchìhuìbáishēnwěiruòsháomíngduōzuòniúduōqiányáng

Čtyřicet li na východ leží hora Zhili (支離). Z ní vytéká řeka Ji (濟水), která teče na jih a vlévá se do řeky Han. Nachází se zde pták zvaný yingshao (嬰勺), podobný strace, s červenýma očima, červeným zobákem a bílým tělem, s ocasem ve tvaru lžíce; jeho křik je jeho vlastní jméno. Je zde hojnost zuoniu a qianyang.


yòudōngběishíyuēzhì𥮐kòuzhīshānshàngduōsōngbǎibǎi

Padesát li na severovýchod leží hora Zhikou (祑𥮐); její vrchol je hojný na borovice, cypřiše a stromy ji (机).


yòu西běibǎiyuējǐnzhīshānshàngduōsōngbǎiduōměiyīnduōdānduōjīnshòuduōbàoyǒuniǎoyānzhuàngquèqīngshēnbáihuìbáibáiwěimíngyuēqīnggēngmíngjiào

Sto li na severozápad leží hora Jinli (堇理). Její vrchol je hojný na borovice a cypřiše a krásné katalpy; její severní svah na rumělku (dan 丹䨼) a zlato; její zvířata především na levharty a tygry. Nachází se zde pták podobný strace, s modrozeleným tělem, bílým zobákem, bílýma očima a bílým ocasem, zvaný qinggeng (青耕); chrání před morem a jeho křik je jeho vlastní jméno.


yòudōngnánsānshíyuēzhīshānshàngduōniǔ橿jiāngduōyǒushòuyānzhuàngquǎnzhǎoyǒujiǎmíngyuēlínshànyǎng𤘝yǎnshízhěfēng

Třicet li na jihovýchod leží hora Yigu (依軲). Její vrchol je hojný na niu a jiang a na konopí (ju 苴). Nachází se zde zvíře podobné psu, s drápy tygra a pokryté šupinami, zvané lin (獜); rádo poskakuje a převrací se; kdo jej jí, netrpí nemocemi způsobenými větrem.


yòudōngnánsānshíyuēzhīshānduōměiduōxuánbàoduōzhǔduōlíngchuòyángduōmínyīnduōqīng

Třicet pět li na jihovýchod leží hora Jigu (即谷); je hojná na krásný nefrit, černé levharty, laně lü a zhu, a na horské kozy a chuo. Její jižní svah je hojný na nefrit (min 珉), severní svah na zelený minerál.


yòudōngnánshíyuēshānshàngduōměiduōsāngcǎoduōjiǔ

Čtyřicet li na jihovýchod leží hora Ji (鷄山); její vrchol je hojný na krásné katalpy a moruše, její trávy především na pažit.


yòudōngnánshíyuēgāoqiánzhīshānshàngyǒushuǐyānshènhánérqīngtáizhī漿jiāngyǐnzhězhěxīntòngshàngyǒujīnxiàyǒuzhě

Padesát li na jihovýchod leží hora Gaoqian (高前). Na jejím vrcholu pramení velmi studený a čistý pramen: jde o „nápoj císaře Tai“; kdo jej vypije, netrpí bolestmi srdce. Její vrchol skrývá zlato, její úpatí červený okr.


yòudōngnánsānshíyuēyóuzhīshānduōniǔ橿jiāngduōduōfēngshí

Třicet li na jihovýchod leží hora Youxi (游戲); je hojná na niu, jiang a moruše, na nefrit a na kámen feng (封石).


yòudōngnánsānshíyuēcóngshānshàngduōsōngbǎixiàduōzhúcóngshuǐchūshàngqiánxiàzhōngduōsānbiēzhīwěishízhī

Třicet pět li na jihovýchod leží hora Cong (從山). Její vrchol je hojný na borovice a cypřiše, její úpatí na bambusy. Z jejího vrcholu vytéká řeka Cong (從水), která mizí v jejím úpatí; je plná třínožek želv s vidličnatými ocasy; kdo je jí, je ušetřen kouzel a moru.


yòudōngnánsānshíyuēyīngzhēnzhīshānshàngduōsōngbǎixiàduō椿chūn

Třicet li na jihovýchod leží hora Yingping (嬰䃌); její vrchol je hojný na borovice a cypřiše, její úpatí na katalpy a ailanty (chun 椿).


yòudōngnánsānshíyuēshānyuànzhīshuǐchūyāndōngběiliúzhùshìzhōngduōshuǐduōjiāoshàngduōzhī

Třicet li na jihovýchod leží hora Bi (畢山). Z ní vytéká řeka Diyuan (帝苑水), která teče na severovýchod a vlévá se do řeky Shi (視); je plná křišťálu a draků jiao; její vrchol je hojný na nefrit tufu.


yòudōngnánèrshíyuēzhīshānyǒushòuyānzhuànghuìchìdānhuǒmíngyuē𤟑huìjiànguó

Dvacet li na jihovýchod leží hora Lema (樂馬). Nachází se zde zvíře podobné ježkovi (hui 彙), červené jako cinabaritový oheň, zvané hui (𤟑); když se objeví, země prožívá velkou epidemii.


yòudōngnánèrshíyuēzhēnshānshìshuǐchūyāndōngnánliúzhùshuǐzhōngduōrénduōjiāoduōjié

Pětadvacet li na jihovýchod leží hora Zhen (葴山). Z ní vytéká řeka Shi (視水), která teče na jihovýchod a vlévá se do řeky Ru (汝水); je plná salamandr, draků jiao a vydřic xie (頡).


yòudōngshíyuēyīngshānqí下xiàduōqīngshàngduōjīn

Čtyřicet li na východ leží hora Ying (嬰山); její úpatí je hojné na zelený minerál, její vrchol na zlato a nefrit.


yòudōngsānshíyuēshǒuzhīshānduōchóu

Třicet li na východ leží hora Hushou (虎首); je hojná na konopí (ju 苴), chou (椆) a ju (椐).


yòudōngèrshíyuēyīnghóuzhīshānshàngduōfēngshíxiàduōchì

Dvacet li na východ leží hora Yinghou (嬰侯); její vrchol je hojný na kámen feng, její úpatí na červený cín.


yòudōngshíyuēshúzhīshānshāshuǐchūyāndōngběiliúzhùshìshuǐzhōngduōbáiè

Padesát li na východ leží hora Dashu (大孰). Z ní vytéká řeka Sha (殺水), která teče na severovýchod a vlévá se do řeky Shi; je plná bílé křídy.


yòudōngshíyuēbēishānqí上shàngduōtáoduōléi

Čtyřicet li na východ leží hora Bei (卑山); její vrchol je hojný na broskvoně, švestky, konopí a katalpy, a na šeřík (lei 纍).


yòudōngsānshíyuēzhīshānshàngduōxiàduōjīnyǒushòuyānqí狀zhuàngfèishǔbáiěrbáihuìmíngyuējiànguóyǒubīng

Třicet li na východ leží hora Yidi (倚帝); její vrchol je hojný na nefrit, její úpatí na zlato. Nachází se zde zvíře podobné krtku (feishu 鼣鼠), s bílýma ušima a bílým zobákem, zvané juru (狙如); když se objeví, země prožívá velkou válku.


yòudōngsānshíyuēshānshuǐchūshàngqiánxiàzhōngduōměièshàngduōjīnqí下xiàduōqīng

Třicet li na východ leží hora Ni (鯢山). Z jejího vrcholu vytéká řeka Ni (鯢水), která mizí v jejím úpatí; je plná krásné křídy. Její vrchol je hojný na zlato, její úpatí na zelený minerál.


yòudōngsānshíyuēshānfēngshuǐchūyāndōngliúzhùshìshuǐzhōngduōshàngduōměisāngxiàduōduōchìjīn

Třicet li na východ leží hora Ya (雅山). Z ní vytéká řeka Feng (灃水), která teče na východ a vlévá se do řeky Shi; je plná velkých ryb. Její vrchol je hojný na krásné moruše, její úpatí na konopí a na červené zlato.


yòudōngshíyuēxuānshānlúnshuǐchūyāndōngnánliúzhùshìshuǐzhōngduōjiāoshàngyǒusāngyānshíchǐzhīchǐchìhuánghuáqīngmíngyuēzhīsāng

Padesát li na východ leží hora Xuan (宣山). Z ní vytéká řeka Lun (淪水), která teče na jihovýchod a vlévá se do řeky Shi; je plná draků jiao. Na jejím vrcholu roste moruše vysoká padesát stop, jejíž větve se dělí do čtyř větví a jejíž listy jsou větší než stopa, s červenými žilkami, žlutými květy a zeleným kalichem, zvaná „moruše dcery císaře“ (Dìnǚ zhī sāng 帝女之桑).


yòudōngshíyuēhéngshānshàngduōqīngduōsāngniǎoduō

Čtyřicet pět li na východ leží hora Heng (衡山); její vrchol je hojný na zelený minerál a na moruše, její ptáci především na kvesaly (鸜鵒).


yòudōngshíyuēfēngshānshàngduōfēngshíqí木duōsāngduōyángtáozhuàngtáoérfāngjīngwèizhāng

Čtyřicet li na východ leží hora Feng (豐山); její vrchol je hojný na kámen feng, její stromy především na moruše a na yangtao (羊桃, aktinidie), podobné broskvi, ale se čtyřhranným stonkem; lze jej použít k léčbě otoků kůže.


yòudōngshíyuēshānshàngduōměixiàduōjīnqí草cǎoduō

Sedmdesát li na východ leží hora Yu (嫗山); její vrchol je hojný na krásný nefrit, její úpatí na zlato, její trávy především na jigu (雞穀).


yòudōngsānshíyuēxiānshānduōyóuniǔqí草cǎoduō𧄸méndōngyángduōjīnyīnduōtiěyǒushòuyānqí狀zhuàngchìhuìchìbáiwěijiànyǒuhuǒmíngyuē𤝻

Třicet li na východ leží hora Xian (鮮山). Její stromy především na duby you, niu a konopí; její trávy především na mendong (𧄸冬); její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na železo. Nachází se zde zvíře podobné divokému psu (mo 大), s červeným zobákem, červenýma očima a bílým ocasem; když se objeví, město prožívá požáry; nazývá se liji (𤝻即).


yòudōngsānshíyuēzhāngshānyángduōjīnyīnduōměishígāoshuǐchūyāndōngliúzhùshuǐzhōngduōcuìshí

Třicet li na východ leží hora Zhang (章山). Její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na krásné kameny. Z ní vytéká řeka Gao (皋水), která teče na východ a vlévá se do řeky Li (澧水); je plná křehkých kamenů (cuishi 脆石).


yòudōngèrshíyuēzhīzhīshānyángduōjīnqí木duōzuòcǎo

Pětadvacet li na východ leží hora Dazhi (大支). Její jižní svah je hojný na zlato, její stromy především na moruše a duby; jinak je bez trávy.


yòudōngshíyuēzhīshānduō

Padesát li na východ leží hora Quwu (區吳); její stromy především na konopí (ju 苴).


yòudōngshíyuēshēngxiōngzhīshānduōduōshàngduōfēngshí

Padesát li na východ leží hora Shengxiong (聲匈); její stromy především na moruše; je hojná na nefrit a její vrchol na kámen feng.


yòudōngshíyuēguīzhīshānyángduōchìjīnyīnduōshí

Padesát li na východ leží hora Dagui (大騩); její jižní svah je hojný na červené zlato, její severní svah na brusný kámen (dishi 砥石).


yòudōngshíyuēzhǒngjiùzhīshāncǎo

Deset li na východ leží hora Zhongjiu (踵臼), bez trávy a stromů.


yòudōngběishíyuēshízhīshānqí木duōjīngyángduōhuángjīnyīnduōshíyǒushòuyānzhuàngérbáishǒuzhǎomíngyuēliángjiànguóyǒubīng

Sedmdesát li na severovýchod leží hora Lishi (歷石). Její stromy především na keře jing a qi; její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na brusný kámen. Nachází se zde zvíře podobné kuně, s bílou hlavou a drápy tygra, zvané liangqu (梁渠); když se objeví, země prožívá velkou válku.


yòudōngnánbǎiyuēqiúshānqiúshuǐchūshàngqiánxiàzhōngyǒuměizhěduōduōmèiyángduōjīnyīnduōtiě

Sto li na jihovýchod leží hora Qiu (求山). Z jejího vrcholu vytéká řeka Qiu (求水), která mizí v jejím úpatí; skrývá krásný okr. Její stromy především na konopí a na bambus mei (䉋). Její jižní svah je hojný na zlato, severní svah na železo.


yòudōngèrbǎil